Připravujeme



25 let partnerství měst Plzně a Takasaki
Týden dílen a přednášek s mistry tradičních japonských umění: KALIGRAFIE, BONSAJ, IKEBANA A ČAJOVÝ OBŘAD
1. 10. - 7. 10. 2015, Plzeň

Pořádá:
město Plzeň
město Takasaki

Ve spolupráci:
Bezejmenná čajovna
Česko-japonská společnost

S podporou:
Velvyslanectví Japonska v ČR
EU-Japan Fest Japan Committee
Japan Foundation

Ve spolupráci na realizaci:
Západočeské muzeum v Plzni
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje
SSUPŠ Zámeček, s. r. o.
Prague Sógetsu Study Group
Česká bonsajová asociace

Akce se koná v rámci festivalu Japan Fest 2015, který je součástí projektu Plzeň 2015 - Evropské hlavní město kultury.

ÚVODEM

Je již tradicí, že z partnerského města Takasaki přijíždí do Plzně několik mistrů tradičních japonských disciplin, aby se o své umění podělili s občany města Plzeň. V rámci oslav dvacetipěti let partnerství měst Plzně a Takasaki zavítají do západočeské metropole mistři čajového obřadu, kaligrafie, ikebany a umění bonsai, aby zde ve dnech 1.10. – 8.10 vedli několik veřejných tvůrčích dílen. Hlavní lektoři jsou mistry ve svých oborech a mnozí z nich jsou držiteli významných japonských kulturních ocenění. K účasti v těchto dílnách stačí pouze zájem o nové znalosti a dovednosti ze světa japonské kultury.

PROGRAM

čtvrtek 1. 10.
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje

12:00 - 18:00
Čajový obřad - komentované ukázky
Lektoři: Yoji Suzuki, Michiyo Fukushima
• komentované ukázky čajového obřadu - nejde o praktické dílny, ty se uskuteční v neděli 4. 10. (viz níže)
• zájemci z řad veřejnosti se mohou aktivně zúčastnit jako hosté obřadu
• během uvedeného časového rozmezí se uskuteční několik čajových obřadů - lektoři budou kontinuálně demonstrovat čajový obřad, komentovat jej a odpovídat na případné dotazy
• komentovaným ukázkám lze také jen přihlížet jako divák
• registrace není možná
• vstup zdarma

PÁTEK 2. 10.
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje

12:00 - 18:00
Dílna tvarování bonsají
Lektoři: Masaaki Shimada, Kyoko Shimada

SOBOTA 3. 10.
Západočeské muzeum v Plzni - Přednáškový sál

10:00 - 12:00
Dílna kaligrafie
Lektoři: Osamu Kobayashi

14:00 - 16:30
Dílna kaligrafie
Lektoři: Osamu Kobayashi

NEDĚLE 4. 10.
Západočeské muzeum v Plzni - Přednáškový sál

10:00 - 12:00
Dílna čajového obřadu
Lektoři: Yoji Suzuki, Michiyo Fukushima

14:00 - 16:30
Dílna čajového obřadu
Lektoři: Yoji Suzuki, Michiyo Fukushima

STŘEDA 7. 10.
Západočeské muzeum v Plzni - Přednáškový sál

16:00 - 18:30
Dílna ikebany - aranžování květin
Lektoři: Yoshiko Suzuki, Atsuko Yoshida, členky pražské školy Sógetsu

PRAKTICKÉ INFORMACE

Důležité informace
• Pokud jsou v jeden den uvedeny dvě tematicky stejné dílny v různých časech (dopolední a odpolední blok), jedná se o dvě různé dílny.
• Všechny dílny jsou zdarma a budou tlumočeny do českého jazyka.
• Na dílnu tvarování bonsají je zapotřebí přinést si vlastní bonsaj.
• Na ostatní dílny budou veškeré pomůcky i materiál zajištěny.

Registrace
Kapacita jednotlivých praktických dílen je omezena na 20 osob. Registrace předem je nutná. Registraci lze provést emailem na adrese japanfest15@gmail.com.

V emailu prosím uveďte:

předmět emailu:
Plzeň - Takasaki dílny

tělo emailu:
• datum, čas a místo konání dílny
• název dílny
• jméno a příjmení
• město
• telefon (preferujeme mobilní telefon pro případný kontakt)
• email
• datum narození

Více informací na www.bezejmenna.name, www.plzen.eu, Facebook - stránka Bezejmenná čajovna (události/events)

DOPROVODNÝ PROGRAM


Vstup na akce zdarma.

středa 30. 9.
19:00
Topos Kolektiv
Ambity františkánského kláštera a kaple sv. Barbory
Výjimečná fůze japonské tradiční a evropské soudobé hudby v podání šesti studentů tří fakult AMU.
Topos Kolektiv je společný hudební projekt šesti studentů tří fakult AMU (Martina Klusáka – skladba, Anny Friedlaenderové – hlas, Terezy Kerle – performance, Marka Matviji – shakuhachi, Hany Hrachovinové – harfa a Tomáše Kerle – perkuse), který se zabývá eklektickou improvizací inspirovanou východní hudbou. Každé vystoupení vzniká jako unikátní scénické dílo v interakci s daným prostorem, kterým se skupina vždy intenzivně zabývá. Do výsledné podoby „skladeb“ vkládají členové souboru jejich historická, architektonická i antropologická specifika.

čtvrtek 8. 10.
18:00
Mitsuko - Matka moderní doby?
Západočeské muzeum v Plzni - Přednáškový sál
Dva světadíly, dvě kultury, jeden příběh.
Mgr.Vlasta Čiháková Noshiro, Ph.D.

Přednáška a autogramiáda nové knihy s příběhem japonské princezny, později hraběnky Mitsuko Coudenhove-Kalergi, rozené Aoyama, která žila na panství v Poběžovicích v Západních Čechách.

Beletrizovaná biografie Mitsuko - hraběnky z Poběžovic, primárně založená na denících hlavní hrdinky, vypráví dramatický životní příběh Japonky i její aristokratické rodiny a dětí v nelehké době kolem 1. světové války v Evropě. Historička umění a japanistka Vlasta Čiháková Noshiro shromažďovala a studovala archivní materiály dokumentující dramatický životní příběh této výjimečné Japonky již od sedmdesátých let. V knize, kterou vydává nakladatelství Jota, shrnula i všechny dostupné poznatky publikované v japonštině.

Mitsuko Aoyama, provdaná ke konci 19. století za rakousko-uherského diplomata hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi, byla jednou z prvních Japonek, jež přicestovaly do Evropy. Hrabě Heinrich, manžel Mitsuko, o 15 let starší než jeho žena, patřil v době na přelomu 19. a 20. století k nejvzdělanějším a nejvýznamnějším osobnostem rakouské aristokracie, ovládal 18 světových jazyků a jako diplomat působil na vyslanectvích po celém světě.Mitsuko po jeho boku pronikla i do prostředí císařského dvora a seznámila se s výkvětem tehdejší rakousko-uherské společnosti. Stala se matkou sedmi dětí, ze kterých vyrostly výrazné osobnosti – nejznámější z nich je Richard, zakladatel mírového hnutí Pan-Evropa, předchůdce dnešní Evropské unie. Po předčasné smrti manžela zůstala na správu celého panství v Poběžovicích v Západních Čechách sama a její psychická i fyzická odolnost byla vystavena mnoha náročným zkouškám.

Mgr. Vlasta Čiháková Noshiro, Ph.D. je historička umění a japanistka. V 70. a 80. letech minulého století žila a pracovala v Tokiu, kde pořádala výstavy a vyučovala na vysokých uměleckých školách. Od roku 1989 žije v Praze a v současné době působí jako kurátorka v Galerii kritiků v pražském paláci Adria. Je předsedkyní Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků České republiky a místopředsedkyní české národní sekce AICA (Mezinárodní asociace výtvarných kritiků). Je také zakladatelkou celostátní Ceny kritiky za mladou malbu a členkou vědecké komise pro Bienále současného umění ve Florencii. Publikuje v oboru moderního a současného umění.



Právě vyšla nová kniha Ivo Hucla
Sběrný dvůr
Texty o poezii, pomíjivosti, umění a smrti
Vydala Bezejmenná čajovna, Šťáhlavice 63, 332 04
v roce 2013 jako 3. svazek Bezejmenné edice
Redakce: Vladimír Novotný
Jazyková redakce: Vladimír Novotný, Aia Kubičková Autor fotografií: Jan Dienstbier
Grafický návrh knihy: Jan Dienstbier
Tisk: Akcent tiskárna Vimperk, s. r. o.
Vydání první, 168 stran
Doporučená cena: 149,-

Sborník Sběrný dvůr spatřil světlo světa zcela náhodou. Při redakční práci na druhém vydání Ostrovních básní autor v zásuvkách psacího stolu a v archivních souborech PC postupně nalézal dosud nepublikované texty, záznamy a básně, které se do připravovaného básnického výboru formálně nehodily, až z nich jednoho dne ležel na stole relativně objemný kodex.
V první části knihy s názvem Poezie a pomíjivost se Ivo Hucl několika úvahami pokouší o orientaci v nepostižitelném „způsobu bytí“, kterému se již několik tisíc let říká Poezie. Objevuje se v nich víra, že i přes jistou chatrnost básnických obrazů je Poezie schopna vrátit naší řeči autentičnost a překročit její subjektivitu a že nastolení básně může rehabilitovat nové znamení její přítomné možnosti.

Druhá část Sběrného dvora s názvem Umění a pomíjivost představuje textovou Ariadninu nit, která se vine významnějšími autorovými kurátorskými počiny z posledních pěti let realizovanými v Plzni, Plzeňském kraji, ale též v zahraničí. Publikovány jsou zde portréty Ivany Řezáčové, Ivana Hostaši, Josefa Váchala, Jiřího Kornatovského, Ladislava Sýkory, Jana Dienstbiera, Junko Nagano, Kurta Gebauera, Xénie Hoffmeisterové, Aii Kubičkové...a několik teoretických úvah (Měsíce, květy a Tibet mysli) o setkávání filosofií Dálného Východu s evropským myšlením a uměním. V neposlední řadě je ve Sběrném dvoře uložen substrát, z kterého vyrostly Ostrovní básně.
Sběrný dvůr, podobně jako druhé vydání Ostrovních básní, vychází v redakci literárního historika, kritika a dlouholetého redaktora Odeonu Vladimíra Novotného s autorskými fotografiemi předního plzeňského výtvarníka a grafika Jana Dienstbiera.


Ostrovní básně
Ivo Hucl - rozšířené vydání

Vydání druhé, opravené a rozšířené, 272 stran
Vydala Bezejmenná čajovna, Šťáhlavice 63, 332 04
v roce 2013 jako 2. svazek Bezejmenné edice
Redakce druhého vydání: Vladimír Novotný
Jazyková redaktorka: Aia Kubičková
Ilustrace: Jiří Šigut
Portrét autora na záložce: Youji Suzuki
Grafický návrh knihy: Jan Dienstbier
Foto autora: Jan Dienstbier
Tisk: Akcent tiskárna Vimperk, s. r. o.
Kniha vychází s podporou Plzeňského kraje a Plzně 2015.
Doporučená cena: 249,–


Ostrovní básně
Ivo Hucl


Redakce a jazyková korektura: Aia Kubičková
Ilustrace na titulní straně: Viktorie Rybáková
Ilustrace: Jiří Straka
Grafický návrh knihy: Jan Dienstbier
Vydání první, 176 stran
doporučená cena: 219,-

Knihu je možné zakoupit v Bezejmenné čajovně ve Šťáhlavicích /www.bezejmenna.name/ nebo objednat na dobírku na adrese: bezejmenna@volny.cz
V Plzni jsou Ostrovní básně k zakoupení v Galerii města Plzně Dominikánská 289/2.

Ostrovní básně Ivo Hucla jsou především deníkem z cesty, záznamem vnitřních zkušeností. Pokusem o zachycení záblesků neustále unikajících obrazů a pomíjivé křehkosti světa. Jejich filosofický podtext tvoří neduální nauky východní i západní spirituality. Z tohoto důvodu mají některé texty spíše iniciační než literární charakter. Hlavním zdrojem autorovy imaginace je však okouzlení přírodou, nejen různých míst Evropy a Asie, ale především krajinou jižních Brd, v jejichž podhůří již více než 20 let žije v malé vesnici Šťáhlavice. Setkáte se zde však i s „beatnickou“ atmosférou Plzně normalizační doby. Nezanedbatelnou část sbírky pak tvoří „rozhovory“ se spřízněnými umělci, básníky a hluboce intimní vyznání přátelům a blízkým.

Kolikrát jsem si říkal s Aloisem Beerem: Lituji, že nejsem básník. Důvod k lítosti byl ten, že jsem se párkrát v životě ve světě poezie ocitnul, ale jen nedopatřením a na chvilku. A zakusil slast. Dveře do zahrady rozkoší se mi však okamžitě zavřely, jako bych strkal nos tam, kam nepatřím a kde mě vždy ostraha decentně upozorní: „Sorry, tohle je soukromá party!“. Nyní, jak obracím stránky Ostrovních básní Ivoše Hucla, uvědomuji si, že neustále dychtím a trnu, co bude na další stránce, jako malé dítě, které dychtí a trne v divadle. A palčivě Ivošovi závidím, že je skutečný básník. Zároveň jsem mu však vděčný, že mě na tuto polosoukromou party pozval, že jsem byl vpuštěn i bez VIP akreditace. Sice jen s přivřenýma očima a jako divák či slintající voajér, ale přece. Tápu mezi bohatě prostřenými stoly, svatokrádežně se nakláním nad šťavnaté stránky a chytám útržky neuvěřitelných vět, kterými si tu nenuceně pohazují úžasní šviháci ve vlaštovčích fracích. Andy, Arvö, Nanao, Allen, Magor, Richard, Sódžun, Christian, Le Monte, Bondy... Ivoš... Jak to kurva dělají?! Slepí pár slov dohromady, naprostou ptákovinu, třebaže se na večírku potká Ginsberg se Swedenborgem, člověk to přečte a v tu ránu letí volným pádem do nekonečné a definitivní senkrovny světa. Jako by na půdě šlápnul na volné prkno, slyšel skvělý vtip nebo znenadání potkal ducha Gagarina. Lekám se, chvěji vyplavovaným adrenalinem a znovu ožívám. Jádrem pocitu v tom i v tom (i v tom) případě je šok, že vesmír ve své podstatě nemá dno. Z tohoto zjištění na jednu stranu vyvěrá bezmezná hrůza, na druhou však nekonečná úleva a andělská radost. Ano. Skutečná poezie pohrdá hranicemi, je stále na cestě. Z Ivošovo Ostrovů vane do našich myslí svěží bríza: „Dno nemá ani naše svoboda, ani krása, ani radost...“ Zběsile závidím a šíleně se z toho těším.

V Písku 12. 7. 2011
Václav Kočka


Ubytování - Tixik.com