Návštěva čajového mistra Chow Yu

Mistr Chow Yu v Bezejmenné čajovně

...

Chow Yu (Čou Jü)

Narodil se roku 1946 ve městě Čchung-čching v provincii S’-čchuan. Dětství v době občanské války prožil na různých místech rodné provincie. Po porážce KMT odešel s rodiči přes Hong Kong na Taiwan. V dobách studií na Tungchajské univerzitě se věnoval ekonomii, filozofii a literatuře. Pracoval jako novinář a v polovině 70. let se aktivně zapojil do počínajícího a v té době zakázaného demokratického hnutí. Jako organizátor se významně podílel zejména na různých uměleckých projektech, které tvořily součást opozičního politického hnutí (moderní tanec, divadla malých forem a výtvarné umění). Velmi se zasloužil o rozvoj demokracie a umění na Taiwanu, zakládal experimentální divadlo Keng-šen, neúnavně podporoval začínající umělce. V roce 1981 v domě, kde bydlel, založil legendární kulturní čajovnu Vistárie. Vistárie je dodnes místem, kde se setkává experimentální umění s tradiční filosofií a kulturou čaje. Chow Yu zde organizuje významné projekty související s moderním taiwanským uměním (výstavy, hudební vystoupení, básnická čtení a besedy se zajímavými osobnostmi) a zároveň usiluje o zachování prastarých tradic čínské kultury. V posledních letech se zaměřuje především na čajovou kulturu, v níž se setkávají taoismus, buddhismus a konfuciánství, filosofie a hudba, vytříbené estetické cítění a smysl pro harmonii mezi člověkem a přírodou. Projekty, které Chow Yu realizuje ve Vistárii, mají značný ohlas na Taiwanu i v zahraničí. Roku 1995 Chow Yu v Paříži uspořádal Rozhovor čaje a hudby a výstavu čajových nádob a pomůcek. Poslední dobou se věnuje také otázkám ničení ekosystému provincie Jün-nan, domoviny čaje v Číně, kam pravidelně jezdí. Na toto téma píše kritické a osvětové články.

Chýše pod vistáriemi

Vistárie je taipejská čajovna. Není to však pouhá čajovna, je to první budova, kterou město Taipei vyhlásilo za památkově chráněný objekt, a jež je navíc v pravém slova smyslu veřejným prostorem. „Místo důležité pro demokratické a opoziční hnutí na Taiwanu, místo setkávání nezávislé inteligence, místo prodchnuté duchem humanismu...“ čteme v rozhodnutí magistrátu města Taipeje.

Historie domu, v němž sídlí čajovna

Do r. 1945 byl dům, kde je dnes čajovna, sídlem vysokého úředníka zaměstnaného na úřadě japonského guvernéra. V 50. letech 20. století zde bydlel ředitel celního úřadu, pan profesor Čou Te-wej. Profesor Čou Te-wej je významný čínský ekonom, v mládí studoval v Anglii a Německu a byl žákem pozdějšího nositele Nobelovy ceny za ekonomii F.A.Hayeka. Prof. Čou po celý život zůstal věrný vědecké práci, zároveň však, veden vlasteneckými pohnutkami, usiloval o praktické prosazení ekonomického i politického liberalismu na Taiwanu. V 50. letech se jeho dům stal místem setkávání liberálně orientovaných profesorů Taiwanské národní univerzity. Známí představitelé taiwanského intelektuálního života zde kriticky posuzovali politiku Čankajškovy vlády, vystupovali proti diktatuře, debatovali o způsobu, jak dovést Taiwan k rozkvětu, uvažovali o odpovědnosti intelektuála. Tehdy, v době diktatury a tvrdých represí, byla Vistárie osamělým ostrůvkem svobody.

Když prof. Čou Te-wej v r. 1975 odešel do důchodu a odjel do USA, péče o dům přešla na jeho syna, pana Čou Jü. Byla to doba, kdy začínaly klíčit první výhonky taiwanského demokratického hnutí. Čou Jü se účastnil aktivit kolem neoficiálního časopisu Formosa. Když později v době represe spolupracovníci časopisu propadali beznaději, nalézali povzbuzení právě v domě, kde bydlel Čou Jü. Dům si pak vysloužil poetická označení a byl zvěčněn v dílech taiwanské literatury jako „nejkrásnější pevnost opozičního hnutí“ a „útočiště zklamaných vyděděnců“. Ve stejné době zde Čou Jü, který vždy miloval umění, začal poskytovat prostor začínajícím umělcům a Vistárii naplnila bohémská atmosféra. Tanečnice a choreografka Lin Li-čen právě zde vytvářela svoji první choreografii s názvem Nezapomeň si vzít deštník!, Čchen Ťien-chua zde pravidelně pracoval se sborem, často se zde zastavovali dnes slavní spisovatelé a umělci: Wej Tchien-cchung, Paj Sien-jung, Š´ Šu-čching, Li Ang, Sin I-jün, Si Sung, Wang Ťien-pching. Byl zde také založen společensko-kritický časopis Studium taiwanské společnosti, jehož redakce se zde pravidelně schází již více než dvacet let. V 70. letech byla Vistárie centrem veškerého tvůrčího potenciálu Taiwanu a pro řadu význačných osobností taiwanské kultury se stala druhým „domovem“, na který s láskou vzpomínají dodnes. Byla to doba, na kterou nelze zapomenout.

První kulturní čajovna v duchu kulturního salónu

V r. 1981 Čou Jü založil čajovnu. Do vínku dostala zásadu „znovu objevit ducha přirozenosti, znovu vytvořit ducha humanismu“. Podle tří starých vistárií, které rostou na malém dvorku před vchodem, dostala jméno Chýše pod vistáriemi. Od té doby se zde pořádají různé kulturní projekty, představení čajové kultury a debatní setkání; některá z nich zahájila významná opoziční vystoupení. Zde se poprvé představilo i několik novátorských taiwanských malířů. Pan Čou Jü ve své čajovně soustavně pěstuje kulturu čaje a v duchu tradičního čínského myšlení formuluje svoji vlastní filosofii „řádu, zklidnění, odstupu a harmonie” . Zároveň s pomocí čajové kultury propojuje hudbu, tanec, tradiční vypravěčské žánry a rozvíjí rozmanité podoby taiwanského čajového rituálu. V r. 1995 byl pozván do Paříže, aby zde v Taiwanském kulturním centru uspořádal „Dialog čaje a hudby“ a výstavu věnovanou čaji.

Vistárie je prodchnuta tvořivým duchem taoismu, oproštěností od každodenního shonu a nezávislostí na úzce pragmatických zájmech, podobně jako „Nepravděpodobný kraj“ filosofa Čuang-c´a, jak se jí také někdy říká. Je místem přátelských setkání a podnětných rozhovorů, význačným bodem v krajině města Taipeje, který připomíná hodnoty kultury a spravedlnosti.

V r. 1997 se ministerstvo financí rozhodlo, že budovu uzavře a zbourá. Toto rozhodnutí vyvolalo vlnu nevole a ostrých protestů – umělci, vědci, čajoví mistři i obyčejní obyvatelé Taipeje a přátelé v zahraničí se ostře postavili proti tomu rozhodnutí a podařilo se jim je zvrátit. V r. 2000 založili Kulturní společnost Vistárie a společně s panem Čou Jüm – a nyní i s podporou města – pokračují v řadě kulturní projektů. Vistárie je místem naplněným tvořivostí, kde probíhá rozhovor mezi člověkem a přírodou, je historickou památkou, která dýchá životem.