Tibet mysli

fotogalerie

Záštita Václava Havla

www.tibetmysli.cz


Tibet mysli

Vážené dámy, vážení pánové, přátelé Tibetu,

jak jste si jistě všimli, výstava Tibet mysli není pouze výstavou etnografickou. Na počátku tohoto projektu byla otázka, proč měla tibetská kultura, respektive tibetský buddhismus, tak hluboký vliv na západní myšlení.
A jaká naše očekávání měla tato duchovní inspirace naplnit?

Dovolím si přečíst dvě krátké citace, které dle nás relativně přesně vyjadřují západní fascinaci Tibetem, a které nás inspirovaly k názvu celého projektu. První je z knihy Patrika Franche „Tibet tibet“: „Tibet je pro většinu z nás pouze Tibetem mysli, mlžnou starobylou říší, kde se myšlenky stávají hmatatelné a sny lze prožít“. Druhá pochází z básně Allena Ginsberga „Sen o Tibetu“ z roku 1976: "Propast se neustále prohlubovala až k místu, kde sen ve snu dostával kosmický rozměr a já si uvědomoval, že jsem se skutečně dostal do skrytého Tibetu, skrytého proto, že se jedná o skutečné místo v mysli, universální, obydlené přízračnými samsárovými lámy. Jedl jsem tam malý talířek kaše a podivně nakrájené kousky syrové ryby nebo maso nějakého vzácného ptáka..."

Jsme přesvědčeni, že pravou tvář Tibetu poznala pouze hrstka vyvolených Evropanů. Pro většinu z nás Tibet vždy existoval a bude existovat pouze za hranicemi našeho reálného světa. Naší výstavou jsme se pokusili zmapovat dostupné interpretace a kontakty s touto magickou zemí.

Tibet zázračných lamů, kde se běžně cestuje astrálními světy a mniši levitují, kde se pronášejí temná proroctví
a velká mystéria čekají na každém rohu, je dávnou minulostí. Takovýto Tibet nevzkřísí ani naše výstava, ani četné protibetské aktivity. Bezohledné ideologie a lhostejnost ostatního světa přivodily původnímu Tibetu téměř naprostou zkázu.

Na pozadí této katastrofy k nám však o to intenzivněji promlouvá asi nejhlubší poselství Tibetu Západnímu světu: poselství živého, ničím nepodmíněného soucitu. Toto poselství je podle nás svojí hloubkou a významem srovnatelné s prvotní křesťanskou zvěstí šířenou od počátku našeho letopočtu. Podle hlubokých buddhistických nauk je právě tato zvěst tím reálným, skutečným Tibetem. Tento Tibet je dostupný každému z nás, neboť se nachází v hlubinách našich vlastních myslí. Neměli bychom si dovolit tuto příležitost propást.

Na závěr bych rád poděkoval všem, kteří uvěřili našemu slibu, že nehonorovanou prací a podporou tohoto projektu se jim dostane výrazného zlepšení karmy. Děkujeme!

Novoměstská radnice Praha 25. 2. 2009


Tibet mysli

Tibet jako sen, představa a ideál, k němuž se vztahujeme, utváříme jej a interpretujeme.
Tibet byl v evropském kulturním prostředí vždy vnímán poněkud rozporuplně. Tibetská kultura byla pro Evropana dlouho nedostupná, tajemná, nepochopitelná. První cestovatelé (Oldřich z Pordedone, Marco Polo, Vilém Rubruk...) vykreslují Tibeťany jako modloslužebníky a tibetský „lamaismus“ jako pokleslé a zdegenerované náboženství a jako výplod ďábla. Tento obraz v Evropě přetrvával víceméně až do konce 19. století. V roce 1875 se ve vnímání tibetské kultury a spirituality objevuje druhý extrém. Ruská emigrantka H. P. Blavatská zakládá v New Yorku Theosofickou společnost. Nauku a systém této společnosti tvoří údajně pod vedením „tibetských mahátmů“, kteří ji telepaticky zasvěcují do tajných tibetských nauk. Od této chvíle se Tibet stává jakýmsi „ztraceným rájem“, idealizovanou studnicí živé moudrosti, která má sílu spasit evropský kontinent. Po masakrech první světové války se představy o tomto „království ducha“ ještě prohloubily. Alexandra David-Néelová podniká v přestrojení
za žebračku cestu do Lhasy, surrealistická skupina žádá v otevřeném dopise Dalajlamu, aby spasil evropského ducha, a když pak v roce 1957 vychází mystifikace Lobsanga Rampy „Třetí oko“, Tibet se v povědomí Evropanů ustálil jako místo, kde se běžně cestuje astrálními světy, mniši levitují a hluboká mystéria čekají na každém rohu. Tento mýtus je dodnes zřetelný v evropské esoterické literatuře. Vyváženosti v hodnocení tibetské kultury
a rozličných forem tibetského buddhismu se Evropě dostalo paradoxně až po okupaci Tibetu Čínou v roce 1949, kdy do exilu postupně odchází převážná část tibetské inteligence a duchovních mistrů. Tibetská tragédie má proto jeden výrazně pozitivní následek, „rozšíření vadžrajánových nauk na Západ“. Od této chvíle se Tibet a jeho myšlení stává trvalou součástí evropského kulturního dědictví.

V roce 1959 (toto datum hraje symbolickou roli pro přípravu našeho projektu) odchází uprostřed noci z Tibetu jeho duchovní vůdce Tändzin Gjamccho. Jeho odchodem do indické Dharamsaly jako by bylo naplněno proroctví mudrce Pawo rinpočheho, které pronesl několik týdnů před dalajlamovým útěkem: „…možná jednou dharma z Tibetu zmizí, ale bude to proto, aby se rozšířila po celém světě.“ Ve Francii, Spojených státech, Skotsku a dalších místech jsou zakládány desítky meditačních center a klášterů určených lidem ze Západu.V rámci alternativní kultury a hnutí 60. let mnozí intelektuálové nacházejí v tibetském buddhismu jakési ukotvení svého duchovního hledání a na jeho základech budují nový systém hodnot. Psychologové, umělci, biologové, filmaři, architekti nalézají v introspektivních a psychosomatických technikách vadžrajány inspiraci. Básníci beat generation se stávají žáky významných tibetských lamů, přední odborníci kognitivních věd se pravidelně setkávají s Dalajlamou. Jakousi nepsanou povinností čelných představitelů kontrakultury 60. a 70. let se stává cesta do Indie, Nepálu či praktikování nějakého typu buddhistické meditace. V roce 1989 obdrží 14. dalajlama Nobelovu cenu za mír a stává se nejznámější osobností planety. Jeho knihy a promluvy vycházejí v milionových nákladech, překlady nejtajnějších duchovních nauk se stávají bestsellery. Tibetského buddhismu se zmocňují média, noviny, časopisy, dokonce i Hollywood a stává se skutečným fenoménem. Vlna tohoto vlivu zasahuje, i když povrchně, všechny vrstvy evropské i americké populace.

Není v intencích tohoto úvodu analyzovat, proč tibetský buddhismus a jisté rysy tibetské kultury měly tak hluboký vliv na západní myšlení. Je tento „úspěch“ buddhismu možné chápat v kontextu postmoderní krize hodnot? Nebo proto, že buddhismus je, jak neustále zdůrazňuje Dalajlama, „spiritualitou pro laiky“? Nebo že už máme dost hlásání abstraktní morálky a „moudrosti“? Nebo že nabízí konkrétní techniky a metody, které umožňují návrat k sobě, a tím i k individuálnímu i kolektivnímu štěstí? Byl to právě tibetský buddhismus, co v západní společnosti znovu oživilo universální odpovědnost a soucit? Hrají v přijetí tibetského buddhismu roli jakási skrytá očekávání nebo jeho tolerance k našim „hříchům“? Bylo setkání buddhismu se západní kulturou skutečně „nejvýznamnější událostí 20. století“, jak napsal Arnold Toynbee? Jaký byl tento vliv na estetiku, umění, filosofii? Pomohl nám buddhismus s reflexí a transformací některých našich kolektivních fobií a úzkostí? Co nám může Tibet zprostředkovat do budoucnosti? Je tibetská kultura vytvářena obdobnou imaginací?

Otázek zůstává mnoho. Na některé z nich se náš projekt „Tibet mysli“ pokusí hledat odpovědi, ale spíše bychom si přáli, aby si odpovědi nacházeli sami účastníci festivalu. Na mnoho otázek totiž žádné definitivní odpovědi neexistují. Aby se nám podařilo uchovat alespoň část tibetských duchovních inspirací pro naši budoucnost, je třeba opustit věčně optimistické a nekritické vnímání tohoto fenoménu. V mnoha ohledech je pro většinu z nás Tibet pouze „…Tibetem mysli, mlžnou, starobylou říší, kde se myšlenky stávají hmatatelné a sny lze prožít.“ Tibetská kultura i tibetský buddhismus má (jako jakákoli jiná kultura) samozřejmě i své temné vrstvy. Bez uvědomění si těchto „stínů“ se nám naše ideály budou neustále vzdalovat a veškerá inspirativní síla „Tibetu mysli“ se rozplyne jen jako další postmoderní šum a inspirativní osobnost Dalajlamy či samotného Gautamy Buddhy se promění v jakéhosi dalšího Santa Klause s velkým břichem. Tuto nereflektovanou stránku reprezentují v Tibetu některé esoterické rituály, bönistická a šamanská tradice, některá božstva, rituální předměty, ale především každodenní život Tibeťanů. Reálný pohled prosvítá skrze kritičtější přístup k samotným dějinám, které jsou z jistého úhlu pohledu stejně problematické, jako kterékoli jiné národní dějiny. I tuto stránku si náš projekt „Tibet mysli“ přeje reflektovat a nahlédnout.

Projekt „Tibet mysli“ si nepřeje být v žádném případě nějakou další vlnou dálněvýchodní misie na Západ. Jsme přesvědčeni, že v současném světě se jako stále aktuálnější jeví akceptace jinakosti, a že každá tradice má schopnost jakoby obsáhnout tradice ostatní. Díky tomuto fenoménu můžeme i skrze tak vzdálenou kulturu, jakou je tibetská, nahlédnout do kořenů tradice vlastní. Slovy Martina Heideggera: „Nikoli jen to vlastní, i to cizí musí být studováno.“

Ivo Hucl

PROGRAM

Výstavy:

Tibet mysli (rituální, sakrální a umělecké předměty) – Zuzana Ondomišiová, Potala, o.s. (ČR)
Dřevěné plastiky buddhů – Náprstkovo muzeum (ČR)
Důležitým tématem výstavy Tibet mysli je evropská fascinace tibetským buddhismem. Jeho ritualizovanou formu představují ve výstavě rituální, sakrální a umělecké předměty zapůjčené Národní galerií v Praze, Národním muzeem - Náprstkovým muzeem asijských, afrických a amerických kultur a soukromými sběrateli. Jedná se především o tradiční náboženské malby na plátně nazývané thangky zobrazující mandaly či ikonografické postavy tibetského buddhismu, sochy Buddhy a dalších postav tibetského náboženství – buddhů, bódhisattvů, ochránců nauky v jejich mírumilovných i hrozivých podobách... Dále jsou vystaveny drobné ochranné malby (cagle) a ukázky textů a knih (pečha) tištěných z dřevěných matric, včetně iluminací z rukopisů.
Volné objekty – Miroslav Páral (ČR)
Litinové objekty Miroslava Párala akcentují cestu celou výstavou a dovedou nás až k existenciálně tísnivému připomenutí exodu tibetského národa po roce 1959, při kterém Tibet opustilo více než 100 000 Tibeťanů.
Volné objekty – Ivan Jelínek (ČR)
Volné a nepojmenované porcelánové objekty hlavně v zahraničí vystavujícího Ivana Jelínka jsou výrazem jeho obecně lidské solidarity. Poukazují na naše vznešené sny, touhy a tajemství, které pro nás vzdálená tibetská kultura představuje.
Temné sítě – Zen Perry (Austrálie)
Instalace jsou ovlivněny šamanismem a bönismem, původním tibetským náboženstvím, s jehož projevy se autorka setkala při svém tvůrčím pobytu v Tibetu. Z jejích temných vesmírných sítí vyzařuje původní hlubinná jednota umění a náboženství.
Světelné instalace – Marie Jirásková (ČR)
Světelné mandaly Marie Jiráskové jsou materializací věčné lidské touhy po světle a svobodě.
Kniha Volnosti – Dalibor Worm (ČR)
Práce keramika Dalibora Worma jsou vesměs vyjádřením jeho fascinace dálněvýchodním myšlením - především buddhismem a taoismem. Obsahem jeho Knihy volnosti jsou otisky mlčení, ticha a prázdnoty.
Meditace kresbou – Jiří Kornatovský (ČR)
Jiří Kornatovský pracuje s podobným zacílením a introspekcí, s jakou přistupují k duchovní práci mniši většiny konfesí. V energii jeho minimalisticky koncentrované kresby se dotýkáme společného a prázdného prostoru prvotní čistoty.
Recycle for Tibet – Dáša Štrosová (ČR)
Svojí instalací připomíná hlavní téma buddhismu, pomíjivost a proměnlivost jevů. Speciálně pro výstavu Tibet mysli vytvořila instalaci tradičních modlitebních praporků (lungta) z recyklovaného lahvového skla.
Tváře za zdí a Střípky buddhismu– Jindřich Štreit (ČR)
Nejvýznamnějšímu českému představiteli humanitní fotografie Jindřichu Štreitovi se při jeho cestě po Číně podařilo v portrétech prostých Číňanů geniálně zachytit jejich vstřícnost, otevřenost, ale i hrdost a vnitřní vznešenost, kterou si zachovali navzdory všem ideologií.
Tibet (50. léta 20. stol.) – J.Vaniš – J. Sís (ČR)
Dokumentární cyklus fotografií kameramana Josefa Vaniše a režiséra Vladimíra Síse představuje tibetské reálie, tak jak je autoři zachytili při své cestě po Tibetu v roce 1954. Snímky zachycují dnes již zničené církevní památky, náboženské obřady, život prostých Tibeťanů, ale i portréty tehdy devatenáctiletého 14. dalajlamy Tändzin Gjamccha.
F. Drtikol (ČR) – obrazy
Meditativní obrazy nejslavnějšího buddhismem ovlivněného českého umělce Františka Drtikola jsou niterným vyjádřením jeho specifického uchopení tibetských inspirací.
Tibet českýma očima – fotografie, příp. videosekvence, obrazy nejen našich fotografů, malířů atd., ale i dalších výrazných cestovatelů do oblastí tibetské kultury.
/Zdeněk Thoma, Josef Ptáček, Oldřich Karásek, Hana Rysová, Pepa Středa, Pavel Bém, Stanislav Doležal, Markéta Kratochvílová, Marek Vašut, Jaroslav Havlík a další/
Aukce fotografií (obrazů) ve prospěch podpory Tibeťanů a tibetské kultury

Doprovodný program – rituály, filmy, koncerty, přednášky, besedy

1.3. od 17 hod. komentovaná prohlídka
od 18 navazuje: tibetský lama Sonam Sangpo – přednáška a meditace
12.3. vystoupení alternativní hudební skupiny Relaxace, která ovlivňovala zájem mladých lidí o východní kultury zejména v 80. letech
26.3. hudební těleso Alikvotní 4 představí specifický hrdelní zpěv, typický pro oblast Tibetu a Mongolska

KONCERT PRO TIBET
Visací zámek a hosté
7. dubna, Malý sál Lucerny, Praha 1

24.3. Novoměstská radnice
od 16:30 komentovaná prohlídka
od 19:00 Písně a balady - Jana Lewitová a Vladimír Merta

25.3. Novoměstská radnice
od 17:30 veřejná beseda na téma Svobody a práva – odpovědnost a povinnosti
Co znamená osobní svoboda? Jaká jsou základní lidská práva? Pomáhá symbolická a morální podpora lidí ze svobodného světa?
Pozvání k besedě přijali Milan Uhde – dramatik, přední osobnost naší kulturní scény, člověk s vlastní disidentskou zkušeností, a bývalý ministr kultury Filip Pospíšil - předseda Výboru pro občanská a politická práva Rady vlády pro lidská práva, zástupce šéfredaktora kulturního časopisu A2, expert působící v organizaci Iuridicum remedium a zastupitel na Praze 1.

26.3. Novoměstská radnice
od 16:30 komentovaná prohlídka
od 18:00 Alikvotni 4 – tradiční hrdelní zpěv centrální Asie

31. 3. Novoměstská radnice
od 17:30 veřejná beseda Čínská politika v Tibetu a Ujgursku
Historické a politické vztahy a dopady. Právní stav čínské společnosti a porušování základních lidských práv. Situace Tibeťanů a Ujgurů.
Pozvání k besedě přijali Jan Ruml - bývalý senátor, zaměřený na lidská a občanská práva v zemích s totalitními režimy (Bělorusko, Kuba, Čína) a člen Výboru pro olympijské hry 2008 Olympic Watch, a Ondřej Klimeš - sinolog se specializací na Ujgury, vědecký pracovník Orientálního ústavu AV ČR.

1. 4. Novoměstská radnice
od 17:30 hod. komentovaná prohlídka
od 18:00 hod. Školy a sekty tibetského buddhismu.
Historie a význam pojmu sekta. Co dělá sektu sektou
Přednáška předního specialisty na otázku sekt PhDr. Zdeňka Vojtíška, ThD. s promítáním a besedou
(Ve výstavě – 2. patro)

3. 4. Novoměstská radnice
od 17:30 hod. komentovaná prohlídka
od 18:00 hod. Liao-I wu – Krveprolití
Pavel Zajíček (DG 307) a Tomáš Vtípil

– scénické čtení s hudebním doprovodem.
Temná a monumentální báseň předního čínského undergroundového
básníka ve vynikajícím překladu Lucie Kalvachové.
Litanie za ztracený národ, hluboká výpověď o rozpolcenosti ducha
moderní Číny. Text svým významem srovnatelný s „Kvílením“ Allena
Ginsberga či dílem T.S. Eliota. Za šíření této básně byl Liao-I wu
zatčen a odsouzen ke čtyřem letům vězení.
(Velký sál – 1. patro)

5. 4. Novoměstská radnice
od 13:30 hod. komentovaná prohlídka výstavy Tibet mysli
od 15:00 hod. Zenová mysl a poselství dávných mistrů
Edžun Iečika, mnich školy Rinzai japonského zenu,
provede prastarý rituální tanec kogiriko, recitaci
buddhistických súter a zahraje na flétnu buddhistických
mnichů šakuhači.
Ke kořenům rituálu – porovnání pohybu, gest rukou, kroků,
symboliky zenového tance kogiriko a tibetského rituálního
tance mnichů s maskami čham.
(Velký sál – 1. patro)

5. 4. Novoměstská radnice
od 18:00 hod.
Bardo thödol (Tibetská kniha mrtvých) v podání Studia
pohybového divadla (videodokument)
Českou taneční a divadelní alternativu nám přiblíží známá
režisérka, teatroložka a divadelní kritička Nina Vangeli

Lenka Bartůňková – „Rekviem“
Vystoupení tanečnice a choreografky na téma vnitřního
osvobození
(Velký sál – 1. patro)

6. 4. Novoměstská radnice
od 16:30 komentovaná prohlídka výstavy Tibet mysli
od 18:00 do 20:30 hod
Tajemný bön – historie, současné podoby a využití jednoho z nejstarších zdrojů tibetské kultury.
Seminář o původním tibetském náboženství bön.
Daniel Berounský (ČR), Alejandro Chaul (U.S.A.), Jarek
Kotas (Polsko)
(Velký sál – 1. patro, výstava otevřena do 22:00 hodin)

6. 4. Novoměstská radnice
od 21:00 hod
THÉA – worldmusic hudební a pohybová improvozace
Jana Fabiánová – zpěv/tanec, Radek Krampl – vibrafon,
Tomáš Reindl – tabla/didgeridoo
Benefiční vystoupení pro o. s. Potala na podporu Tibeťanů
(Velký sál – 1. patro, výstava otevřena do 22:00 hodin)

od 18:00 Vladimír Václavek – Písně větru
Sólové vystoupení hlavního představitele brněnské
alternativní scény (Dunaj, RALE, Iva Bittová, V. R. M.)

12. 4. od 19:00 hod
Emil Viklický Trio
Benefiční vystoupení pro o.s. Potala na podporu Tibeťanů (Velký sál – 1. patro)

14. 4. SLAVNOSTNÍ UZAVŘENÍ výstavy Tibet mysli
od 15:00 a 16:30 poslední komentované prohlídky
od 18:00 Myslíme na Tibet – benefiční koncert ve velkém sále
Ivan Gutierrez – Taši dele – vzpomínka na Zuzanu Navarovou k jejím nedožitým 50. narozeninám
21:00 Posmrtné zkušenosti – The A. D. E.
22:30 – ohňová show skupiny Pa-li-tchi v nádvoří radnice

17. 4.
Od 18:00 Bezejmenná čajovna Šťáhlavice
Mistr Chouw Yu – Čaj jako cesta i literární text
Ukázka tchajwanského čajového obřadu s přednáškou v podání předního tchajwanského spisovatele, čajového mistra a vyjímečné kulturní osobnosti.
Uvádí Olga Lomová.

Brána tibetského filmu /ve spolupráci s kinem Aero/

Milarepa
Nechat strach za sebou
- Leaving fear behind
Dhondup Wangchen / Tibet 2008
Neobvyklý film natočený tajně v Tibetu tibetskými filmaři, ve kterém zachytili atmosféru Tibetu pod nadvládou Číny, souvislosti a symboliku olympijských her a otázku návratu dalajlamy. Tým filmařů samouků z východního Tibetu, Dhondup Wangchen (zemědělec) a jeho přítel Golog Jigme (mnich), tajně natočili více než 35 hodin rozhovorů s obyčejnými Tibeťany o následujících třech tématech: nadvláda Číny v Tibetu, olympijské hry v Pekingu a dalajlama. Vyzbrojeni videokamerou za 300 amerických dolarů a zcela bez zkušeností, vyrazili na motocyklu do odlehlých oblastí východního Tibetu a napříč Tibetskou náhorní plošinou. Od samého počátku si kladli za cíl přinést ohlasy Tibeťanů na Olympijské hry v Pekingu.
25 minut / tibetská verze/
Tibetský pláč za svobodu - Tibet´s Cry For Freedom|
Lara Damiani / AU 2008
Dokument o pokojném boji o přežití jednoho národa. Tibetský pláč za svobodu nazírá očima Jeho Svatosti dalajlamy a tibetských exulantů z roku 2007 a 2008 na minulost i přítomnost dlouhodobého nenásilného boje za svobodu Tibetu. Snímek mapuje současnou historii Tibetu od čínské okupace a zabývá se tématem politických persekucí. Dává slovo tibetským exulantům, bývalým politickým vězňům, aktivistům, dalajlamovi a tibetskému premiérovi v exilu a odhaluje spletité problémy, kterým čelí národ, jemuž neúprosně vyprchává čas.
52 minut / tibetsko-anglická verze /
Osud lhapy - Fate of the Lhapa
Sarah C. Sifers / USA 2007
Osud lhapy je celovečerní dokument o posledních třech tibetských šamanech, kteří žijí v táboře pro tibetské uprchlíky v Nepálu. Každý lhapa požádal o to, aby byl jeho příběh natočen. Obávali se, že se nedožijí svých dalších nástupců. Pokud by se tak stalo a nenašel by se žádný lhapa, který by učil děti, mohly by se jejich vědomosti díky tomuto dokumentu dostávat k dalším generacím. Jejich příběhy o kočovném dětství, šamanském povolání a učňovství, o nemocích a jejich léčení a o jejich útěku z Tibetu během čínské okupace na konci 50. let jsou doplněny záběry ze života v táboře, současných léčebných postupů a všudypřítomných obav o budoucnost a osud této tradice.
63 minut / tibetsky /
Tibet: vražda ve sněhu Tibet - Murder In The Snow|
Mark Gould / AU 2007
V září 2006 se v zasněženém Himálaji střetly dvě velmi odlišné skupinky lidí. Jedni hledali svobodu, druzí dobrodružství. Dohromady je svedla brutální vražda, která navždy změnila jejich životy. Tento případ otřásl celým světem. Mladá jeptiška Kalzang Namccho přišla o život, když čínská pohraniční policie začala střílet do skupiny poutníků, kteří prchali z Tibetu přes známý průsmyk Nangpa-la, vstupní bránu do Nepálu a ke svobodě. Svědkem střelby se stala skupina zahraničních horolezců. Někteří z nich událost vyfotografovali a celý příběh zveřejnili.
60 minut / tibetsko-anglická verze /
Bez mrknutí The Unwinking Gaze|
Joshua Dugdale / UK 2006
Osmnáct měsíců života a práce 14. dalajlamy zachytil anglický režisér a producent Joshua Dugdale ve filmu Bez mrknutí. Měl možnost nahlédnout zblízka do nitra jedné z největších duchovních osobností současného světa, zachytit ji ve chvílích radosti a štěstí stejně jako zaznamenat momenty každodenních smutků a zklamání. Ve filmu dává divákům možnost poznat dalajlamu nejen jako uznávanou duchovní a morální autoritu, která objíždí svět se svým poselstvím míru, ale také jeho civilní a neformální tvář a svérázný smysl pro humor. Přestože jsou vyjednávání o budoucnosti Tibetu a o možnosti návratu duchovního vůdce Tibeťanů zpět do vlasti mimořádně komplikovaná, dalajlama snáší ústrky ze strany čínské vlády již více než čtyřicet let s nekonečnou trpělivostí. Musí se přitom vyrovnat také s nesouhlasem některých radikálních tibetských hnutí, která mu vyčítají rezignaci na úplnou nezávislost Tibetu. Jak film ukazuje, životní zkušenost a především silné vnitřní přesvědčení v pravdu přesvědčení o pravdě / víra v pravdu dávají tomuto fascinujícímu muži sílu všechna příkoří a obtíže překonat.
79 minut / anglická verze /
Říkejme tomu karma - Call It Karma
Geoff Browne / CAN 2004
Říkejte tomu karma je sugestivní příběh podle pravdivých událostí o mladém tibetském mnichovi Gyaltenovi Rinpocheovi, kterého jeho mistr poslal ze zapadlé horské vesnice na 1500 km dlouhou duchovní pouť. Přes svaté město Lhasu a střechu světa se vyčerpaný a vyhladovělý dostává do chudých nepálských vesnic a posvátných míst v Indii. Téměř o šest let později zakládá budhistické centrum na západě a na ulici ve Vancouveru se seznamuje s režisérem Geoffem Brownem. Spolu se vydají zpět do Rinpocheovy rodné vesnice, kde se Brown stane svědkem dojemného setkání Rinpočheho se svým mistrem a rodinou. Pro Rinpočheho se kruh uzavírá, ovšem Geoff stojí na začátku nového úkolu. Chce se o pozoruhodný životní příběh svého přítele podělit.
47 minut / anglická verze /

Tibet mysli:

Výstavu pořádá Novoměstská radnice, p.o., Potala, o.s., a Bezejmenná čajovna Šťáhlavice

Výstava se koná pod záštitou pana Václava Havla a primátora hl. města Prahy Pavla Béma

Kurátoři: Zuzana Ondomišiová, Ivo Hucl
Architektonické řešení výstavy: Jáchym Šerých, Zuzana Ondomišiová, Ivo Hucl
Grafická úprava tiskovin: Jáchym Šerých
Produkce: Lucie Šafaříková
Generální partneři: Nadační fond Maitrea
Partneři: ProPhoto, o.s., Pražské brány, Kino Aero, Kino Světozor, Emeldi Software Services, s.r.o., Pivovar Bulovka, European Initiatory Institute, o.s., Městská část Praha 2,
o.s. Namasté Nepál, Festival pro Tibet – o.s. M.O.S.T., CK Livingstone, Západočeské muzeum v Plzni

Mediální partneři: ČRo1 - Radiožurnál, Radio1